Fragment pohádky: o víře a naději

Poslední dobou si často vzpomenu na scénu z jedné pohádky, o kterou bych se ráda podělila. Snad by se na mne tvůrci nezlobili; chci jen poodkrýt jedno malé velké poselství. Přestože už nejsem ve věku, kdy by bylo sledování pohádek typické, mám je vlastně raději než v oficiálním dětství, v jehož světle jsem dávno za zenitem. Dokonce bych řekla, že mne tehdy pohádky otravovaly. Ale čím jsem starší, tím hlouběji v sobě pociťuji přítomnost dětského vnímání světa.

Celý příspěvek